neděle 10. února 2013


1, 2, 3, 4…15 pádů

Už jste to možná slyšeli také: Finština je nesmírně složitá, neuvěřitelná, naprosto odlišná od jiných evropských jazyků…a hlavně: Finové přece používají patnáct pádů ve skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen i třeba číslovek! K čemu a jak, ptáte se? Tak se začtěte. A jednou provždy odhalte pravdu o finském pádovém systému!

Jeden ze stereotypů, které se povídají ve světě o finštině, je, že je hrozně obtížná a nepochopitelná. Spoustu cizinců tápe v odlišné gramatice a slovy s naprosto jinými slovními základy i pro jinak běžné mezinárodní výrazy. Jsou to ale pouze povrchní jevy, kterých si všímá hlavně začátečník a neznalec. Pokud se do studia finštiny ponoříte trochu více, naleznete až na drobné výjimky zcela pravidelný logický gramatický systém, a pokud se zkusíte trochu oprostit od gramatických systémů, jak je známe v našich indoevropských jazycích a trochu povolíte uzdu své představivosti, stanete se suomen mestari (finským mistrem, jak hlásá název jedné učebnice finštiny) během pár měsíců.

První velkou snadno odhalitelnou výhodou finštiny je její skvělá pravidelnost u sloves. Pokud nechcete ohromovat lidi znalostí všech minulých časů, které stejně nebudete skoro potřebovat, vystačíte si s časy dvěma: minulým prostým a přítomným. Tvar slovesa v prézentu, minä puhun (já mluvím), je zároveň tvarem slovesa ve futuru. A minulý čas v naprosté převaze příkladů získáte přidáním písmena ´i´, minä puhuin (mluvil jsem). Tak a umíte už celý základní slovesný systém. Nebylo to tak těžké, viďte?

Trochu obtížnějším se může zdát skloňování jmen. Nezoufejte ale nad všemi patnácti pády. Nám většinou neznámé pády vyjadřují ve finštině příslovečná určení místa nebo času a rychle si zapamatujete i jejich koncovky v ustálených slovních spojeních. Velkým bonusem navíc pak je, že finština nerozlišuje žádné rody a neexistují ani ustálené vzory pro skloňování. Tím se i s patnácti pády stává mnohem jednodušším systémem než například čeština, u které si vždy musíte pamatovat, podle jakého vzoru budete skloňovat a jakého rodu skloňované jméno vlastně je.

Pádový systém ve finštině

Co je nutné vědět předem?
Před samotným memorováním koncovek finských pádů je nutné uvést si dvě základní pravidla, která vytváří jediné odchylky ve skloňování.

1, V původních finských jednoduchých slovech je nutné dodržovat tzv. vokálovou harmonii.
Zadní samohlásky ö, y, ä se nikdy nesmí v jednom slově setkat s předními samohláskami o, u, a. Obě skupiny se mohou mísit s předními neutrálními samohláskami e, i. Proto vždy ke každému pádu existují dva typy koncovek, např. –ssa/-ssä pro dva typy slov.

Příklad: koncovky –lla/-llä
pöytä --> pöydä – llä (stůl, na stole)
Ilta --> illa – lla (večer, kdy? Večer.)

2, Při skloňování jmen ve finštině dochází k výslovnostním asimilacím, které se souhrnně označují jako střídání kmenových souhlásek. Slova tak v pádech, kde koncovka uzavírá slabiku, mají slabý kmen, a v pádech, kde koncovka ponechává slabiku otevřenou mají kmen silný.

Příklad:
kauppa (obchod) --> kaupa - t (obchody) (t uzavírá slabiku, ze silného pp à slabý p)
aurinko (slunce) --> auringo – ssa (na slunci) (s uzavírá slabiku, ze silného nk à slabý ng)
Englanti (Anglie) --> Englanni - sta (Z Anglie) (s uzavírá slabiku, ze silného nt à slabý nn)

Ale: ilta --> ilta - a (a neuzavírá slabiku)
päivä --> päivä – ä (ä neuzavírá slabiku) …atd.

Pro střídání kmenových souhlásek existují pravidla, není však nezbytně nutné si je hned z počátku zapamatovat. Pokud se budete u jednotlivých slov řídit instinktem, zjistíte, že vaše artikulační orgány vás samy dovedou ke správné přirozeně asimilované výslovnosti.

Finský pádový systém – přehled pádů ve finštině

A nyní už k přehledné tabulce finských pádů. V tabulce jsou uvedené typy koncovek. ´V´ v illativu označuje jakýkoliv vokál (všimněte si – ilta -->iltaan). Ohledně použití jednotlivých pádů jsem dávala přednost těm nejběžnějším nebo nejzajímavějším, ostatní se dají naučit v průběhu dalšího studia, popřípadě snadno dohledat v učebnici. Tučně označené pády, kterým se podrobně věnuje další odstavec, jsou pády lokativní, označují kromě jiného vždy i pohyb z místa na místo nebo samotné umístění v prostoru, zde jsou uvedeny ve svých dalších významech.

Pád
koncovka
Otázka
Použití
Překlad
Nominativ
--
Kdo? Co?
Ikkuna on auki.
Rouva presidentti!
Okno je otevřené.
Paní presidentko!
Genitiv
-n
Čí? Čeho?
Isoäidin lahja
Hänen täyttyy
Janan kanssa.
Babiččin dárek
On/ona musí
S Janou
Akuzativ
-n/--/-t
Koho? Co? Jak dlouho?
Lapsi itki koko matkan.
Minun täyttyy viedä kirje postiin.
Dítě plakalo celou cestu.
Musím odnést dopis na poštu.
Partitiv
-a/-ä,
-ta/-tä
Jaký? Kolik? Z čeho?
Leipä on kovaa.
ilman sinua
Kello on kultaa.
Chléb je tvrdý.
Bez tebe
Hodiny jsou zlaté.
Inessiv
-ssa/-ssä
Kde? Kdy?
Lomat ovat heinäkuussä.
Prázdniny jsou v červenci.
Elativ
-sta/-stä
Z koho? O kom?
He puhuvat minusta.
Hänestä tuli pappi.
Mluvili o mně.
Stal se z něj kněz.
Illativ
-Vn/-seen
Kam? Dokdy? Jak dlouho?
Aamusta iltaan
Hän kuoli nälkään.
Od rána do večera.
Umřel hlady.
Adessiv
-lla/-llä
Kde? Čím? Kdo má? Kdy?
Tulen busilla.
Minulla on hyvä naapuri.
Přijedu autobusem.
Já mám dobrého souseda.
Ablativ
-lta/ltä
Odkud? Proč? Odkdy?
Minulta kuoli isä.
En voinut nukkua  yskältä.
Umřel mi otec. (ode mě)
Nemohl jsem spát kvůli kašli.
Allativ
-lle
Kam? Komu? Čemu?
Kirjoitin ystävälle.
Napsal jsem kamarádovi.
Essiv
-na/-nä
Jaký? V jaké fci? Kdy?
Lapsena asuin maalla.
Rakennus on museona.
Jako dítě jsem žil na venkově.
Ta budova je museum.
Translativ
-ksi
Jaký? Na co? Na jakou dobu?
Ilma tuli kylmäksi.
Sain sen lahjaksi.
Hän jää yöksi.
Vzduch se ochladil.
Dostal jsem to jako dárek.
Zdrží se na noc.
Abessiv
-tta/-ttä
Bez čeho?
Hän oli ruoatta koko päivän.
Byl bez jídla celý den.
Komitativ
(-ineen)
S kým? S čím?
Hän lähti
perheineen.
Odjel s rodinou.
Instruktiv
(-an/-aen)
Jak? Jakým způsobem?
Tulin jalan.
Hän tuli laulaen.
Přišel jsem pěšky.
Přišel se zpěvem.

Lokativní pády ve finštině

Finština disponuje rozsáhlým pádovým systémem i proto, že šest jejích pádů se v češtině vyjadřuje většinou jako příslovečné určení místa, popř. se nahrazuje jinými pádovými koncovkami.
Finská lokativnost není vůbec složitá, pokud si uvědomíme zásadní rozdíl mezi vnitřními a vnějšími pády. Tedy pokud se něco nachází uvnitř něčeho, použijeme inessiv, pokud je něco na povrchu, zvolíme adessiv. Musíme však také ovládat další ustálená použití takovýchto pádů – např. bavíme-li se o státech, skoro vždy užijeme inessivu, tedy: Olin eilen Saksa - ssa. (Byl jsem včera v Německu.) A v několika případech i adessiv: Olimme lomalla Venäjä - llä. (Byli jsme na prázdninách v Rusku.) Také: Hatu on pää - ssä. (Klobouk je na hlavě, dosl. v hlavě) je věta s inessivem, protože klobouk leží na povrchu hlavy a je s ní spojen, není tedy jen volně na povrchu. Tyto odchylky od našeho běžného vnímání věcí uvnitř a na povrchu nejsou zase až tak běžnými jevy finštiny, avšak je nutné si na ně dávat pozor, aby nám bylo dobře porozuměno.

význam
Vnitřní pády
Vnější pády
Použití
Překlad
Poloha (kde)
Inessiv
Adessiv
Olimme metsässä.
Kissa on katolla.
Byli jsme v lese.
Kočka je na střeše.
Odloučení (odkud)
Elativ
Ablativ
Hän tulee kaupasta.
Kissa hyppäsi pöydältä.
Přijde z obchodu.
Kočka seskočila ze stolu.
Přiblížení (kam)
Illativ
Allativ
Menen kouluun.
Kissa kiipesi autolle.
Jdu do školy.
Kočka vyskočila na auto.

Poslední zastávkou v již otevřené kapitole lokativnosti bude finské vnímání místa sama o sobě. V diagramu uvedeném pod textem jsem se snažila přehledně zobrazit umístění předmětu v prostoru tak, jak je vnímáno finským mluvčím.
Pokud chce tedy Fin vyjádřit, že se něco nachází zde, a to v bezprostřední blízkosti jeho samého, či v jeho dosahu, použije výrazu tässä. Pokud chce vyjádřit, že se něco nachází v jeho dohledu, nebo okruhu, kde žije, kam se zařazuje či kde se nachází, není to však v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby to mohl uchopit, přesně určit konkrétní místo, kde to je a ukázat na to, použije výrazu täällä. Podobně se chovají výrazy tuossa a tuolla. Tuossa s inessivní koncovkou označuje konkrétní místo mimo náš dosah, tuolla pak zase lokaci, větší prostor či méně určitý prostor mimo náš dosah. A pokud si cizinec mezi lokativními pády bude připadat ztracen, užije výrazu siellä – neurčitého výrazu, kterým označíme umístění např. abstraktních výrazů, a který můžeme použít, pokud si nejsme jisti, kde se vlastně objekt, o kterém hovoříme nachází, a zároveň víme, že to není nikde v našem dosahu či dohledu.
Na digramu jsou černě vyznačené již vysvětlené výrazy. Zelené označují směr dovnitř, na určité místo, červené ven, z místa pryč.

tässä, täällä = tady
tänne = sem
tästä, täältä = odtud
tuohon, tuonne, sinne = (směrem) tam
tuossa, tuolla, siellä = tam
tuosta, tuolta, sieltä = odtamtud



 

Možná vám úvod do finského skloňování přišel přece jenom složitý. Nejlépe se skloňování a jazyk učí samozřejmě v praxi, a jinak tomu není ani u finštiny. Pokud jste získali alespoň rámcově přehled o tom, jak vypadá skloňování ve finštině a nepřijde vám už tak nepochopitelné, že nějaký jazyk může využívat až patnácti různých pádů, pak tento článek splnil svůj účel.

Při psaní jsem si své znalosti ověřovala v jazykových učebnicích Lada. I přesto je možné, že v článku naleznete drobné gramatické nepřesnosti. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek je vám k dispozici místo v komentářích.

10 komentářů:

  1. Hei, hieno kaavio - mutta ehkä et loukkaannu, jos huomautan parista virheestä: ei täälle vaan tänne ja ei tuolle vaan tuonne. "Tuolle" on kyllä olemassa, mutta tarkoittaa eri asiaa, se on pronominin "tuo" allatiivi, esim. annan omenan tuolle pojalle. Menestystä suomen opintoihisi! t. Turkka

    OdpovědětVymazat
  2. Hei Turkka! Kiitoksia. En koskaan ollut varmaa kuinka se on oikea. Mulla oli esitelma viime viikolla yliopistossa ja ajatelin, että voisin laitaa sen myös netiin. Artikelissa kirjoitan, että suomen kielioppi ei ole vaikea, mutta en mäkään osa puhua ja kirjoita oikein. Asuin Suomessa vain yksi vuosi, se ei ollut yhtään tarpeeksi. :)
    Kiitos sun viestista, huomenna yrittän korjata.
    T. Marppi

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Markéto, narazila jsem náhodou na tvůj blog o Finsku. Shodou okolností tu bydlím a taky se snažím proniknout do tajů finštiny a myslím, že to kolečko s tuolla, siellä, sinne, tuonne, si asi nakreslím na zeď :) Fakt dobrá pomůcka. Jinak kdyby tě zajímaly moje postřehy z Helsinek, tak taky píšu blog. Občas o Finsku, občas jen tak o životě, takže vítej :) http://myslenkyzesauny.blogspot.fi/
    Měj se fajn,
    Šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Šárko,
      díky za zprávu! Jsem ráda, že moje kolečko bude alespoň někomu k užitku! Teď už je opravené, takže by tam neměly být žádné chyby. :)
      Na tvůj blog se ráda podívám, díky za pozvání.
      Zdravím do Finska!
      Markéta

      Vymazat
  5. Ahoj Markéto. Moc děkuji za přehlednou tabulku pádů. Ve Finsku jsem teprve krátce, čili mi to pomohlo pochopit o trochu více pro mě zatím záludné skloňování v tomto krásném jazyce. Ať se daří!

    Michaela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Michaelo,
      děkuji, jsem ráda, že Ti to pomohlo.
      Mnoho úspěchů se studiem finštiny!
      Markéta

      Vymazat
  6. Čao Marky,
    i já děkuji za tento článek... rozhodla jsem se též učit tento krásně znějící jazyk a má otázka na tebe zní: můžeš mi doporučit nějakou knížku pro totální začátečníky samouky?
    Díky, Tereza.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Terezo,
      díky za komentář. Jediná dostupná učebnice na českém trhu, která je vhodná pro samouky je "Finština nejen pro samouky" (Hilkka A. Lindroos), LEDA. Já mám vydání z roku 2008, nevím, jestli je nějaké novější.
      S touto učebnicí jsem se učila, než jsem odjela do Finska a načerpala z ní potřebné základy.
      Obecně k učení cizích jazyků mohu také vřele doporučit duolingo (https://www.duolingo.com), to minimálně na začátku hodně motivuje ke studiu. A ke konverzacím bych doporučila conversation exchange (https://www.conversationexchange.com), kde je možnost propojit se s lidmi z celého světa a pokud má člověk štěstí, najde i milého rodilého mluvčího ve svém okolí a má pak konverzace zadarmo.
      Přeji hodně úspěchů se studiem finštiny.
      Markéta

      Vymazat
    2. Díky :-) .

      Vymazat