středa 14. srpna 2013

Mít kousek severu doma


Kdo někdy navštívil Finsko, ochutnal místní delikatesy, pokochal se nádhernou architekturou, v úžasu se zastavil nad divokou přírodou...ten určitě pochopí, odkud se rodí ty skvělé nápady finských designérů.

Ať už se jedná o svěží barevné variace produktů firmy Marimekko, nápadité motivy na keramice Arabia nebo slavný tvar vázy Alvara Aalta, ve finském stylu je vždy něco tak přirozeného a krásného, že si ji snad každý musí prostě zamilovat.

Chtěli byste se podívat, inspirovat či si dokonce pořídit nějaký kvalitní finský produkt do svého domova? Nyní máte možnost i na novém internetovém obchodu Terve.cz



středa 10. července 2013


Finové o Češích: Optika, křišťál, Kundera


Dnes jsem se konečně pustila do dokončení mého malého výzkumu. V první části, kterou jsem zpracovala v  článku z června minulého roku , jsem se zabývala názory a znalostmi Čechů o Finech, které jsem posbírala z více než 80 dotazníků, na které odpovídali studenti či učitelé na gymnáziu, studenti vysokých škol i předškolní děti.
V druhé části svého malého projektu jsem podobný dotazník
o Češích poslala do Finska. A jak Finové prošli znalostním testem i co si o nás o Češích vlastně myslí se můžete dozvědět z aktuálního článku.

V Česku se hraje hokej a pije pivo

Když se svého finského kamaráda zeptáte, co ho první napadne, když se řekne Česko, ani by to snad nebyl Fin, kdyby neodpověděl hokej. Není se čemu divit, protože hokej ve Finsku rozhodně zvítězí v anketě nejoblíbenějších sportů, a Finové mají v tomto oboru opravdu rozhled. Někteří si spojí Česko také s pitím piva. Starší lidé si vzpomenou na Československo nebo si zařadí Česko do východní Evropy.

S hlavním městem České republiky Finové problém nemají. Vedou si v dotazníku podobně jako Češi, kteří až na ojedinělé výjimky hlavní finské město znali. Jeden Fin se domníval, že hlavním městem Česka je Bratislava, a jeden dokonce odpověděl Reykjavík.
Zvláště lidé středního a staršího věku by ale na Prahu nikdy nezapomněli. Ve Finsku spojení ‚pražské jaro‘ neznamená ani tak vzpomínání na historické události konce sedmdesátých let, ale odkazuje prostě k období, kdy je Prahu nejlepší navštívit. Stejně jako by někteří z nás na jaře sbalili kufry a vyrazili směr rozkvetlá Paříž, Finové se stahují do Prahy. Pro některé je jaro s tímto městem tak pevně spojené, že si ani jinou roční dobu na návštěvu nedokáží představit.

Česká republika si svůj vznik dobrovolně vybrala

Finové mají velký kulturní rozhled a jak je vidět, většině ve škole neutekly ani hodiny zeměpisu. Evropské dějiny jsou ale oborem, kde je sále co se přiučit jak na finské tak na české straně. Třetí otázka se tázala na revoluci v roce 1989 a následný vznik ČR v roce 1993.
Většina Finů si s otázkou nedokázala poradit. Nevěděli ani rok a neodvážili se ani odhadovat. Několik dotazovaných odpovědělo, že ke vzniku ČR vedl rozpad Československa, několik zase, že to byl rozpad Sovětského svazu. Někteří se domnívali, že vzniku předcházela válka.
Spíše starší lidé správně odhadovali vznik republiky na 90.léta. Mladší více tápali, středoškoláci se domnívali, že ČR vznikla v roce 1960, jeden dokonce napsal rok 1874.
V tomto ohledu ale nelze Finům nic vyčítat. Ať už se jedná o naše nejnovější dějiny a otázka se nám může jevit jako zcela základní znalost, ani Češi na tom nejsou se znalostmi dějin lépe. Ne snad, že bych se jich snažila dotazovat na vznik naší republiky, kdo ví, co bychom se o sobě ještě dozvěděli. Nicméně znalosti o finské historii máme stejně omezené jako Finové o té naší.

V Česku moře asi nemáme, sníh občas ano

Naprostá většina Finů se správně domnívá, že k moři musí Češi cestovat do zahraničí. Pouze jeden z několika desítek dotazovaných totiž odpověděl, že Česko je přímořský stát.
K moři tedy musíme vyjet ze země, ale shodneme se dokonce i s Finy, že lyžovat můžeme doma. Většina totiž potvrdila, že sníh je u nás každoročně. Někteří si mysleli, že u nás sněží jenom na horách, někteří zase, že jenom některý rok. Teploty v zimě se u nás podle Finů pohybují někde kolem nuly. Pár dotázaných si myslelo, že běžné teploty v zimě v Česku sestupují až k 20°C pod nulou, někteří se naopak domnívali, že se běžně šplhají až 15°C.
Veskrze ale mají ve Finsku celkem dobrý přehled o našich klimatických podmínkách. Češi si možná vedli v dotazníku o něco hůře, odhadovali jižnímu Finsku v zimě o dost nižší teploty. Je to možná způsobeno obecně rozšířenou představou Finska jako neúprosté a neutěšené ledové pláně kdesi daleko na severu.

Stejně dobře si vedou Finové i ve znalosti členských států Evropské unie. Pouze dva mladší středoškoláci v dotazníku napsali, že Česko do EU nepatří. V tomto ohledu si Finové vedli lépe než Češi, kteří si nejspíše členský stát Finsko pletou s Norskem, které v EU není.
V průměru by Finové odhadli správně i počet obyvatel České republiky. Rozděleno na jednotlivé odpovědi odhadovali však o něco více nebo o něco méně než jak tomu je. Jedni takto usuzovali nejspíše v závislosti na velké hustotě obyvatel ve střední Evropě, druzí se zase nechali vést myšlenkou na malu rozlohu státu. Nejčastější odhad byl kolem tří miliónů obyvatel.

Křišťál, optika, Kundera

Poslední otázky v dotazníku byly vůbec nejzajímavější. První se ptala po nějakém českém výrobku, nebo něčem typickém pro Českou republiku. Na prvním místě v dopovědích znovu stálo pivo, většina z dotázaných dokonce uvedla značku Pilsner Urquell. Někteří si vzpomněli na auta Škoda, ve Finsku mimochodem velice oblíbená, dalším se vybavil křišťál. Jeden dotazovaný si nejvíce spojil Česko s tučným jídlem.

Češi jsou podle některých Finů dobří kuchaři. Hodně z dotazovaných Finů si myslí, že vedle kuchyně, piva a hokeje jsou Češi také kulturně založení lidé. Mají mezi sebou velmi dobré spisovatele. V jednom dotazníku uvedl respondent Milana Kunderu. V jiném se na otázku, co Češi dělají dobře, píše toto:

„Podporují kulturní dění a udržují nádhernou historickou a kulturní Prahu.“


V poslední otázce měli respondenti doplnit větu: Češi jsou…Na tyhle odpovědi jsem se těšila ze všeho nejvíce. A Finové nezklamali.
Mladší lidé odpovídali spíše neurčitě, třeba tak, že Češi jsou Evropané. Ostatní Finové si myslí, že jsme pracovití a podnikaví lidé. Jeden respondent odpověděl, že Češi jsou stejní jako Finové. Podle některých jsme prý také milí a dobře vzdělaní, podle dalších hlasití a dobří v hokeji. Jsme výřeční, pohostinní, přátelští a veselí. Máme rádi jídlo a zejména pak pečivo.

U těchto odpovědí jsem se trochu zamyslela a vrátila se zpátky k dotazníku, který vyplňovali lidé v mém okolí. A s vyhodnocením obou dotazníků mi přišlo, že poslední otázky a odpovědi vypovídaly nakonec spíše o dotazovaných samotných než o těch, na které se tázaly.
V případě českých dotazníků mi přišly odpovědi neurčité. Někteří ví, že se Finové zajímají o sport, někteří mají alespoň mlhavý přehled o jejich politice či kulturním dění. Některé odpovědi ale byly přímo odmítavé, někdy posměšné, jakoby se snažily o největší senzaci, jen aby šokovaly. Z finských dotazníků jsem měla velice positivní dojem. Všichni odpovídající bez výjimky zaujali přátelský pozitivní postoj, snažili se na otázky co nejlépe odpovědět a nakonec přidali kladné hodnocení.


Nechci z tohoto svého dojmu dělat nějaké ukvapené závěry o povaze Finů nebo Čechů. Svůj výzkum jsem dělala z vlastního popudu a s omezenými prostředky, a tak nejspíš nemůže poskytovat dostatečně zobecnitelné informace. I tak si ale myslím, že je v něm k nalezení několik odpovědí na některé otázky, ať už ty přímo položené nebo jen ty myšlené, a také několik námětů k zamyšlení.
Kdo z nás se v odpovědích na poslední otázku vidí? …

sobota 20. dubna 2013


 Ajatuksia suomen kielestä


Aloin opiskella suomen kieltä kesällä 2010 ennen kuin lähdin kymmeneksi kuukaudeksi vahto-opiskelijaksi Suomeen. Kaikki kysyivät, miksi haluan opiskella suomen kieltä. Kukaan ei uskonut, että myös muut kielet kuin englanti ja saksa voivat olla hyödyllisiä ja että ihmiset voivat olla kiinnostuneita oppimaan niitä. Minun mieliharrastukseni oli tšekkiläiselle yhteiskunnalle iso kysymysmerkki.

 

Kaikki sanovat, että suomi on tosi vaikea kieli. En ole samaa mieltä. Ajattelen, että se on vain erilainen. Se tarkoittaa, että ensiksi pitää unohtaa enkaikki alusta. Ääntäminen on melkein samanlaista kuin tšekin kielessä, pitää vain oppia kaksoiskonsonantit ja ´ä´, kaikki muu on jo aika helppoa.

Meksikolainen opiskelija on yllättynyt.
    Suomen kielioppi on hänelle liian vaikea.

Kielioppi voi näyttää vaikeanimalta, mutta on vain tärkeä oppia kaikki sijat ja tietää, mihin mikäkin sija pitää laittaa. Minäkään en ole vielä tällä tasolla. Nyt kun en tarvitse suomen kieltä koulussa enkä arkielämässä, on vaikea opiskella suomen kielioppia koulun jälkeen.

Minun suomen kielen tarinani alkoi, kuten jo kerroin, vuonna 2010. Kun tulin Suomeen, olin aika yllättynyt, kuinka monet ihmiset puhuvat tosi hyvin englanniksi ja ymmärsin jo heti, että jos haluan oppia puhumaan suomea, minun pitää itse harjoitella ja kertoa ihmisille, että haluan oikeasti puhua suomea, enkä englantia. Myös Suomessa minulta aina kysyttiin, miksi olen niin hullu, että haluan opiskella tätä kamalaa kieltä. Minun motivaationi oli onneksi iso ja minun isäntäperheeni oli onneksi niin ystävällinen, että jo lokakuun alussa aloin puhua vähän suomea (tulin elokuussa). Vaihtovuoden lopussa olin jo aika tyytyväinen, että osaan puhua ja kirjoittaa suomeksi, että myös koulussa jo vähän ymmärrän ja että voin hyvin kommunikoida ujojen suomalaisten kanssa. Suomesta lähdin hyvissä tunnelmissa. Nyt on mukavaa taas muistella sitä kaikkea.
Minun ystäväni kotimaassa olivat aina kiinnostuneet minun tarinoistani Suomesta ja vähän myös suomen kielestä, mutta luulen, että myös he joskus ajattelevat, että minun täytyy olla vähän hullu ihminen.

Viimeinen päivä Suomessa
                                      
En tiedä, olenko vai en, mutta on ihan selvä, että minä rakastan suomen kieltä ja pidän paljon Suomenmaasta ja minun suomalaisesta perheestäni. Ja se on jotain, jota kukaan ei voi koskaan ottaa minulta. Suomen kieli on kaunis ja sopii hyvin Suomeen ja suomalaisille. Ja koko tämä yhdistelmä tuntuu joskus vain taianomaiselta!



(1.4.2013, Prahassa, korjattu)

neděle 10. února 2013


1, 2, 3, 4…15 pádů

Už jste to možná slyšeli také: Finština je nesmírně složitá, neuvěřitelná, naprosto odlišná od jiných evropských jazyků…a hlavně: Finové přece používají patnáct pádů ve skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen i třeba číslovek! K čemu a jak, ptáte se? Tak se začtěte. A jednou provždy odhalte pravdu o finském pádovém systému!

Jeden ze stereotypů, které se povídají ve světě o finštině, je, že je hrozně obtížná a nepochopitelná. Spoustu cizinců tápe v odlišné gramatice a slovy s naprosto jinými slovními základy i pro jinak běžné mezinárodní výrazy. Jsou to ale pouze povrchní jevy, kterých si všímá hlavně začátečník a neznalec. Pokud se do studia finštiny ponoříte trochu více, naleznete až na drobné výjimky zcela pravidelný logický gramatický systém, a pokud se zkusíte trochu oprostit od gramatických systémů, jak je známe v našich indoevropských jazycích a trochu povolíte uzdu své představivosti, stanete se suomen mestari (finským mistrem, jak hlásá název jedné učebnice finštiny) během pár měsíců.

První velkou snadno odhalitelnou výhodou finštiny je její skvělá pravidelnost u sloves. Pokud nechcete ohromovat lidi znalostí všech minulých časů, které stejně nebudete skoro potřebovat, vystačíte si s časy dvěma: minulým prostým a přítomným. Tvar slovesa v prézentu, minä puhun (já mluvím), je zároveň tvarem slovesa ve futuru. A minulý čas v naprosté převaze příkladů získáte přidáním písmena ´i´, minä puhuin (mluvil jsem). Tak a umíte už celý základní slovesný systém. Nebylo to tak těžké, viďte?

Trochu obtížnějším se může zdát skloňování jmen. Nezoufejte ale nad všemi patnácti pády. Nám většinou neznámé pády vyjadřují ve finštině příslovečná určení místa nebo času a rychle si zapamatujete i jejich koncovky v ustálených slovních spojeních. Velkým bonusem navíc pak je, že finština nerozlišuje žádné rody a neexistují ani ustálené vzory pro skloňování. Tím se i s patnácti pády stává mnohem jednodušším systémem než například čeština, u které si vždy musíte pamatovat, podle jakého vzoru budete skloňovat a jakého rodu skloňované jméno vlastně je.

Pádový systém ve finštině

Co je nutné vědět předem?
Před samotným memorováním koncovek finských pádů je nutné uvést si dvě základní pravidla, která vytváří jediné odchylky ve skloňování.

1, V původních finských jednoduchých slovech je nutné dodržovat tzv. vokálovou harmonii.
Zadní samohlásky ö, y, ä se nikdy nesmí v jednom slově setkat s předními samohláskami o, u, a. Obě skupiny se mohou mísit s předními neutrálními samohláskami e, i. Proto vždy ke každému pádu existují dva typy koncovek, např. –ssa/-ssä pro dva typy slov.

Příklad: koncovky –lla/-llä
pöytä --> pöydä – llä (stůl, na stole)
Ilta --> illa – lla (večer, kdy? Večer.)

2, Při skloňování jmen ve finštině dochází k výslovnostním asimilacím, které se souhrnně označují jako střídání kmenových souhlásek. Slova tak v pádech, kde koncovka uzavírá slabiku, mají slabý kmen, a v pádech, kde koncovka ponechává slabiku otevřenou mají kmen silný.

Příklad:
kauppa (obchod) --> kaupa - t (obchody) (t uzavírá slabiku, ze silného pp à slabý p)
aurinko (slunce) --> auringo – ssa (na slunci) (s uzavírá slabiku, ze silného nk à slabý ng)
Englanti (Anglie) --> Englanni - sta (Z Anglie) (s uzavírá slabiku, ze silného nt à slabý nn)

Ale: ilta --> ilta - a (a neuzavírá slabiku)
päivä --> päivä – ä (ä neuzavírá slabiku) …atd.

Pro střídání kmenových souhlásek existují pravidla, není však nezbytně nutné si je hned z počátku zapamatovat. Pokud se budete u jednotlivých slov řídit instinktem, zjistíte, že vaše artikulační orgány vás samy dovedou ke správné přirozeně asimilované výslovnosti.

Finský pádový systém – přehled pádů ve finštině

A nyní už k přehledné tabulce finských pádů. V tabulce jsou uvedené typy koncovek. ´V´ v illativu označuje jakýkoliv vokál (všimněte si – ilta -->iltaan). Ohledně použití jednotlivých pádů jsem dávala přednost těm nejběžnějším nebo nejzajímavějším, ostatní se dají naučit v průběhu dalšího studia, popřípadě snadno dohledat v učebnici. Tučně označené pády, kterým se podrobně věnuje další odstavec, jsou pády lokativní, označují kromě jiného vždy i pohyb z místa na místo nebo samotné umístění v prostoru, zde jsou uvedeny ve svých dalších významech.

Pád
koncovka
Otázka
Použití
Překlad
Nominativ
--
Kdo? Co?
Ikkuna on auki.
Rouva presidentti!
Okno je otevřené.
Paní presidentko!
Genitiv
-n
Čí? Čeho?
Isoäidin lahja
Hänen täyttyy
Janan kanssa.
Babiččin dárek
On/ona musí
S Janou
Akuzativ
-n/--/-t
Koho? Co? Jak dlouho?
Lapsi itki koko matkan.
Minun täyttyy viedä kirje postiin.
Dítě plakalo celou cestu.
Musím odnést dopis na poštu.
Partitiv
-a/-ä,
-ta/-tä
Jaký? Kolik? Z čeho?
Leipä on kovaa.
ilman sinua
Kello on kultaa.
Chléb je tvrdý.
Bez tebe
Hodiny jsou zlaté.
Inessiv
-ssa/-ssä
Kde? Kdy?
Lomat ovat heinäkuussä.
Prázdniny jsou v červenci.
Elativ
-sta/-stä
Z koho? O kom?
He puhuvat minusta.
Hänestä tuli pappi.
Mluvili o mně.
Stal se z něj kněz.
Illativ
-Vn/-seen
Kam? Dokdy? Jak dlouho?
Aamusta iltaan
Hän kuoli nälkään.
Od rána do večera.
Umřel hlady.
Adessiv
-lla/-llä
Kde? Čím? Kdo má? Kdy?
Tulen busilla.
Minulla on hyvä naapuri.
Přijedu autobusem.
Já mám dobrého souseda.
Ablativ
-lta/ltä
Odkud? Proč? Odkdy?
Minulta kuoli isä.
En voinut nukkua  yskältä.
Umřel mi otec. (ode mě)
Nemohl jsem spát kvůli kašli.
Allativ
-lle
Kam? Komu? Čemu?
Kirjoitin ystävälle.
Napsal jsem kamarádovi.
Essiv
-na/-nä
Jaký? V jaké fci? Kdy?
Lapsena asuin maalla.
Rakennus on museona.
Jako dítě jsem žil na venkově.
Ta budova je museum.
Translativ
-ksi
Jaký? Na co? Na jakou dobu?
Ilma tuli kylmäksi.
Sain sen lahjaksi.
Hän jää yöksi.
Vzduch se ochladil.
Dostal jsem to jako dárek.
Zdrží se na noc.
Abessiv
-tta/-ttä
Bez čeho?
Hän oli ruoatta koko päivän.
Byl bez jídla celý den.
Komitativ
(-ineen)
S kým? S čím?
Hän lähti
perheineen.
Odjel s rodinou.
Instruktiv
(-an/-aen)
Jak? Jakým způsobem?
Tulin jalan.
Hän tuli laulaen.
Přišel jsem pěšky.
Přišel se zpěvem.

Lokativní pády ve finštině

Finština disponuje rozsáhlým pádovým systémem i proto, že šest jejích pádů se v češtině vyjadřuje většinou jako příslovečné určení místa, popř. se nahrazuje jinými pádovými koncovkami.
Finská lokativnost není vůbec složitá, pokud si uvědomíme zásadní rozdíl mezi vnitřními a vnějšími pády. Tedy pokud se něco nachází uvnitř něčeho, použijeme inessiv, pokud je něco na povrchu, zvolíme adessiv. Musíme však také ovládat další ustálená použití takovýchto pádů – např. bavíme-li se o státech, skoro vždy užijeme inessivu, tedy: Olin eilen Saksa - ssa. (Byl jsem včera v Německu.) A v několika případech i adessiv: Olimme lomalla Venäjä - llä. (Byli jsme na prázdninách v Rusku.) Také: Hatu on pää - ssä. (Klobouk je na hlavě, dosl. v hlavě) je věta s inessivem, protože klobouk leží na povrchu hlavy a je s ní spojen, není tedy jen volně na povrchu. Tyto odchylky od našeho běžného vnímání věcí uvnitř a na povrchu nejsou zase až tak běžnými jevy finštiny, avšak je nutné si na ně dávat pozor, aby nám bylo dobře porozuměno.

význam
Vnitřní pády
Vnější pády
Použití
Překlad
Poloha (kde)
Inessiv
Adessiv
Olimme metsässä.
Kissa on katolla.
Byli jsme v lese.
Kočka je na střeše.
Odloučení (odkud)
Elativ
Ablativ
Hän tulee kaupasta.
Kissa hyppäsi pöydältä.
Přijde z obchodu.
Kočka seskočila ze stolu.
Přiblížení (kam)
Illativ
Allativ
Menen kouluun.
Kissa kiipesi autolle.
Jdu do školy.
Kočka vyskočila na auto.

Poslední zastávkou v již otevřené kapitole lokativnosti bude finské vnímání místa sama o sobě. V diagramu uvedeném pod textem jsem se snažila přehledně zobrazit umístění předmětu v prostoru tak, jak je vnímáno finským mluvčím.
Pokud chce tedy Fin vyjádřit, že se něco nachází zde, a to v bezprostřední blízkosti jeho samého, či v jeho dosahu, použije výrazu tässä. Pokud chce vyjádřit, že se něco nachází v jeho dohledu, nebo okruhu, kde žije, kam se zařazuje či kde se nachází, není to však v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby to mohl uchopit, přesně určit konkrétní místo, kde to je a ukázat na to, použije výrazu täällä. Podobně se chovají výrazy tuossa a tuolla. Tuossa s inessivní koncovkou označuje konkrétní místo mimo náš dosah, tuolla pak zase lokaci, větší prostor či méně určitý prostor mimo náš dosah. A pokud si cizinec mezi lokativními pády bude připadat ztracen, užije výrazu siellä – neurčitého výrazu, kterým označíme umístění např. abstraktních výrazů, a který můžeme použít, pokud si nejsme jisti, kde se vlastně objekt, o kterém hovoříme nachází, a zároveň víme, že to není nikde v našem dosahu či dohledu.
Na digramu jsou černě vyznačené již vysvětlené výrazy. Zelené označují směr dovnitř, na určité místo, červené ven, z místa pryč.

tässä, täällä = tady
tänne = sem
tästä, täältä = odtud
tuohon, tuonne, sinne = (směrem) tam
tuossa, tuolla, siellä = tam
tuosta, tuolta, sieltä = odtamtud



 

Možná vám úvod do finského skloňování přišel přece jenom složitý. Nejlépe se skloňování a jazyk učí samozřejmě v praxi, a jinak tomu není ani u finštiny. Pokud jste získali alespoň rámcově přehled o tom, jak vypadá skloňování ve finštině a nepřijde vám už tak nepochopitelné, že nějaký jazyk může využívat až patnácti různých pádů, pak tento článek splnil svůj účel.

Při psaní jsem si své znalosti ověřovala v jazykových učebnicích Lada. I přesto je možné, že v článku naleznete drobné gramatické nepřesnosti. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek je vám k dispozici místo v komentářích.

sobota 19. ledna 2013


Několik vzpomínek na finskou zimu



Šípky pod sněhem
Rekola, Vantaa - jižní Finsko
listopad 2010


Vyšlapaná cesta v čerstvém sněhu u železnice
Tikkurila, Vantaa - jižní Finsko
listopad 2010



Proutění zasněžení sobi na lesním trhu
Koiramäki, oblast Vantaa - jižní Finsko
listopad 2010


mrazivé odpoledne v Tikkurile
Tikkurila, Vantaa - jižní Finsko
listopad 2010


Zamrzlé jezero
Elämännokka, Sammatti - jižní Finsko
polovina prosince


Večerní pohled na první sníh ve Vantě z okna v obývacím pokoji
Rekola, Vantaa - jižní Finsko
18.listopadu 2010


Laponská hospoda
Ylläs - Laponsko
26.12.2010 v 15:55


Město Vantaa - cesta k vlakovému nádraží
Rekola, Vantaa - jižní Finsko
8.12.2010 v 16:21



Je vám zima?


Leden a únor jsou tradičně jedny z nejstudenějších měsíců v roce. Je tomu tak u nás a platíto samozřejmě i na severu Evropy. Akorát s menšími rozdíly.
Ne nadarmo si každý druhý dotázaný v souvislosti s Finskem vzpomene na sníh, led a mráz. Finská zimní sezóna trvá kolem čtyř až pěti měsíců počínaje prosincem a konče dubnem. Není ale vi v centru Helsinek na jednom z nejjižnějších míst Finska.
Teplotní rozdíly mezi jižním Finskem a oblastmi za polárním kruhem jsou samozřejmě znatelné po celý rok. Na jihu v nejstudenějším období málokdy klesne rtuť na teploměru pod -30°C. To v Laponsku je to celkem běžná záležitost. V roce 2009 byla v Laponsku jedna z nejmrazivějších zim, teploty se i více než tři týdny pohybovaly pod -50°C. Běžně je tam spíše kolem -30°C, ale lidé jsou tam na zimu dobře vybaveni a dokáží i při těchto teplotách naprosto bez problémů vykonávat nejrůznější venkovní práce a aktivity.
Mezi nezbytná vybavení finské chaty či domu patří proto také pravá finská sauna, nejlepší místo, kde se dostatečně prohřát a pravidelnými návštěvami se obrnit proti nejrůznějším nemocem a nástrahám zimních měsíců. Saunování s přáteli nebos  rodinou je také zaručeným lékem proti depresím spojeným s krátkými pochmurnými zimními dny!
Nedostatek světla v zimě vám vynahradí světlé a teplé noci během léta. Proto je léto také časem různých festivalů - z nejznámějších uvádím třeba nejslavnější filmový festival v laponské Sodankylä, nebo největší finský rockový festival Provinssirock v Seinäjoki. 
V letních měsících, ač je to pro nezkušeného cestovatele z našich končin třeba překvapením, se teploty i v nejsevernějších oblastech šplhají k 25°C. Na jižním pobřeží si během několika opravdu slunečných dní v červnu nebo červenci můžete užít i teploty přes 30°C. V roce 2010 i 2011 se léto ve Finsku opravdu vydařilo a s o trochu nižšími teplotami bylo srovnatelné s tím středoevropským. Běžné léto je ale plné přeháněk a mračen, na severské rozmary počasí je prostě nutné se připravit. Díky častým děšťům je ale finská zeleň ještě zelenější a vzduch ještě více svěží, a tak je léto jedno z nejkrásnějších finských období. Naplno začíná již v červnu a pokračuje v červenci. Koncem srpna už ale nastoupí podzim a jakmile uvidíte v televizních zprávách dlouhé záběry na laponskou přírodu zbarvenou do cihlově oranžové (ruska), začněte se chystat na finskou zimu.

Jak je vidět, letos pravá finská zima ještě nezačala. Dnes dokonce došlo k výkyvu teplot a překvapivému oteplení na severu Finska. Teploty se vrátí ke svým obvyklým hodnotám během příštího týdne.

Aktuální počasí ve Finsku: 

19.1.2013 (So)
Helsinki: -15°C
Rovaniemi: -4°C
Seinäjoki: -3°C

20.1.2013 (Ne)
Helsinki: -8°C
Rovaniemi: -12°C
Seinäjoki: -11°C

21.1.2013 (Po)
Helsinki: -12°C
Rovaniemi: -17°C
Seinäjoki: -21°C